Biočeši čekají na zázrak

Biočeši čekají na zázrak

Jedy zmizely, ale velký byznys se zatím nekoná

Po letech vědomého přežvykování chemikáliemi zamořené potravy jsme v roce 1989 začali doufat, že situace se rychle změní a začneme jíst zdravěji. Domnívali jsme se, že družstevníci přestanou ládovat do země pesticidy, že začnou „humanizovat“ své zacházení s dobytkem. Zpočátku všechno vypadalo nadějně. Už rok po listopadovém převratu se objevili první farmáři, kteří začali hospodařit podle pravidel tzv. ekologického zemědělství, začaly vycházet „Bionoviny“, které průběžně informovaly o jejich úrodě, mluvilo se o „návratu k babiččině stolu“.Tři roky „přechodného období“, nezbytné k tomu, aby se ze země dostaly všechny jedy, uplynuly už vloni na podzim, dodnes ale téměř nikdo neprojevil o výsledky „bioexperimentu“ ani o „biopotraviny“ vážný zájem. Zpracovatelé odmítají nabídky na spolupráci s poukazem na ekonomické těžkosti, vedoucí prodejen „zdravé a racionální výživy“ si raději objednávají škeble z dovozu. Nějaké obilí se podle zásad ekologického zemědělství sice vypěstuje, ale obvykle skončí jako krmivo pro dobytek. Po pravých „biopotravinách“ není vidu ani slechu.

Zemědělci na lopatkách

Díky státní podpoře mělo přitom naše ekologické zemědělství raketový nástup. „Ekofarmáři“ obdrželi v letech 1990–92 dotace ve výši 125 miliónů korun, na ministerstvu zemědělství byla zřízena funkce „náměstka pro alternativu“. Podniků, které se rozhodly přistoupit na podmínky…