Na odpovědnost za národ je někdy třeba zapomenout

Na odpovědnost za národ je někdy třeba zapomenout

Od vyhlášení protektorátu nás dělí víc než půl století

Pětapadesátileté výročí německé okupace uplynulo bez valného zájmu médií i veřejnosti. Naší politické spodině - sládkovcům a Grebeníčkovým komunistům - ovšem 15.březen posloužil k „vlastenecky“ zaměřeným demonstracím a mítinkům. Společný protiněmecký a protivládní zápal tentokrát obohatil Miroslav Sládek trochou antisemitismu a komunisté vzpomínáním na odbojářské tradice. Ačkoliv k veřejným provokacím a ventilování zášti využívají sládkovci jakékoliv libovolné příležitosti, jejich sounáležitost s 15.březnem je hlubší, než by se na první pohled zdálo.Toto datum je nejen výročím okupace, ale zároveň i svátkem českého fašismu, časem rozkvětu patologické politické sedliny. Dobré časy jí sice nastaly už po Mnichovu, ale teprve 15.března 1939 se otevřela stavidla. Počínaje tímto dnem lehly popelem synagogy v řadě českých a zejména moravských měst a české fašizující skupiny začaly bez zábran terorizovat židovské obyvatele. Březen 1939 otevřel prostor té sortě lidí, o které dnes Sládek mluví jako o elitě národa. Umožnil, aby se nenávist a frustrace malých mohly nejen bez zábran realizovat, ale přinášet i moc. Naštěstí zatím sládkovci a koneckonců i naši zatvrzelí komunisté mohou o nějakém novém 15.březnu jen snít.

Mnichovem předurčená cesta

Vzestup extrémistických živlů ovšem není to hlavní, co přinesl březen 1939. Čas od času se objevují…