Malé dítě ve velkém městě
Jen ať si zvyká!
V budovatelské atmosféře České republiky děti překážejí. Není na ně čas, nervy ani peníze. Když už se dítě narodí, nemělo by být moc vidět ani slyšet, naopak by mělo „být hodné“ a neobtěžovat. Jednu z nejobvyklejších verzí řešení dětského problému zobrazuje slogan z billboardů na kraji českých dálnic: „Kdy je vaše dítě nejhodnější? U disneyovek na TV NOVA!"Těžko se zeptat dětí, co tomu říkají. Víc o tom mohou říct dospělí, které nutnost a společenský zvyk donutily žít v "dětském ghettu“.
Růžena má dítě
Ostravské sídliště Fifejdy je ze tří stran obklopeno smetištěm, haldami hlušiny a továrnami, mezi kterými je nejnápadnější koksárna Jan Šverma a chemička Ostramo. Na škvárovém povrchu nedalekého Stadiónu odborářů se dříve konaly krajské spartakiády. Dnes v jeho chátrajících záchodcích přespávají bezdomovci a matky tam zakazují svým ratolestem chodit. Pro dětské hry zbývá prostor mezi deseti až osmnáctipatrovými paneláky. Starší děti se mohou projíždět na kole po asfaltových chodnících, pro ty mladší jsou připravena hřiště, kde z betonu trčí zkroucené ocelové trubky - tzv. prolézačky. Před deseti lety se dětem pokusil pomoci sochař Kurt Gebauer. Mezi bloky nechal vyhrabat jámy a navršit kopce. Do vzniklé „krajiny“ postavil skalky, indiánskou vesnici, zřídil potok. Dnes jeho dílo leží v troskách. Svou roli sehrál čas, ale také sami rodiče: poté, co si několik dětí v indiánské krajině odřelo kolena,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu