Bojovat se zlem nestačí

Bojovat se zlem nestačí

Polská společnost očima varšavské socioložky

Polsko je zemí, jež se mohla i v období reálného socialismu pochlubit soukromým zemědělstvím a silnou katolickou církví. Zemí, kterou během uplynulých deseti let spravovalo osm vládních kabinetů. Zemí, v níž navzdory úspěchu liberálních reforem zaváděných v rámci tzv. Balcerowiczova programu disponují 80% parlamentních mandátů strany, které se prohlašují za jeho protivníky. Zemí, jež co do ročního počtu stávek už dva roky více než trojnásobně předčí Španělsko, které na evropském žebříčku zaujímá druhé místo. Zajímavé odpovědi na otázku, jaké pozadí mají prokapitalistické změny v Polsku, poskytla Respektu profesorka Jadwiga Staniszkisová, která přednáší na Sociologickém ústavu Varšavské univerzity a o polské transformaci napsala několika knih.

Moc v rukou konsorcií

Podle Jadwigy Staniszkisové hnutí Solidarita odmítalo komunismus, ale zdaleka nehodlalo vytvořit zcela novou skutečnost. O přechodu Polska ke kapitalismu proto rozhodla celá řada jiných činitelů, mezi nimi paradoxně i zájem části komunistické nomenklatury. Ta už od poloviny osmdesátých let začala vytvářet náhražku soukromého vlastnictví tím, že si vydělovala určité části státního majetku. V Polsku samozřejmě existovala dost pružná vrstva drobných vlastníků, kteří mohli kumulovat majetek díky kontaktům Poláků se Západem, díky silnému černému trhu a obchodní výměně, již ve srovnání s Čechy provozovali Poláci…