Doktrína poslušnosti

Doktrína poslušnosti

Titova armáda se přeměnila v Miloševičovo vojsko

Proces tzv. srbizace Jugoslávské lidové armády (JLA), která se při rozpadu jugoslávské federace dostala plně do rukou Bělehradu, je po dvou letech takřka u konce: koncem srpna proběhla poslední rozsáhlá generálská čistka v Armádě Jugoslávie, jak se tyto ozbrojené síly dnes jmenují. Smeteno bylo 41 generálů, zbylo jich 9 a na uvolněné velitelské posty bylo v září jmenováno 5 nejvyšších důstojníků. Velitelský sbor armády se tak snížil oproti stavu na počátku války ve Slovinsku v červnu 1991 (tehdy bylo v JLA 150 generálů) na desetinu.

Etnicky čistá generalita

Armáda Jugoslávie je oproti mnohonárodnostní JLA (z vojáků v základní službě bylo 36% Srbů, ale v důstojnickém sboru bylo Srbů či Černohorců 60%) nacionálně homogenní. Odvodům podléhají pouze Srbové a Černohorci. Pro Slováky, Maďary, Albánce a příslušníky ostatních menšin, žijících na území srbsko-černohorské Jugoslávie, není v nynější armádě místo. Příčinou je fakt, že etnická příslušnost dnes představuje v Srbsku a na Balkáně vůbec základní měřítko spolehlivosti. Občanský princip, který znamená i vojenskou povinnost pro všechny občany, je v dnešních poměrech považován za něco takřka sebevražedného - zvláště pokud jde o složení ozbrojených sil.Generálské čistky měly proto nejprve etnický rys: první vlna v únoru 1992 odnesla 20 generálů, vesměs Slovinců, Chorvatů a Makedonců. Záhy však přišla řada i na ty srbské…