
Cizinci ven
Rakousko prožilo pumovou kampaň


Koncem prvního prosincového týdne, okamžitě po zprávě o pumových atentátech v Rakousku, začaly mezi veřejností i v médiích kolovat první domněnky o pachatelích: nacionalističtí Srbové, kriminálníci, pomatený jedinec… Nemělo se prostě potvrdit, co leželo na dlani: zde se činili vypočítaví neonacisté.
Z ulic do salónů
Od konce osmdesátých let se veřejné mínění v Rakousku pomalu, ale nezadržitelně posunuje doprava. Pojmy jako Überfremdung (přemíra cizinců, doslova „přecizení“) či Ausländer raus („cizinci ven“), dosud vyhražené pravicovým extremistům, nacházejí stále větší ohlas ve volebních kampaních a politických diskusích. Postupující radikalizace je zřejmá i z počtu a stylu výhrůžných dopisů, zasílaných lidem, kteří jsou známí svým tolerantním smýšlením. Od Waldheimovy aféry uprostřed osmdesátých let nesou tyto dopisy stále častěji plnou adresu odesílatele.Štvavé výrazivo Jörga Haidera a jeho Svobodné strany Rakouska (Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ), jež využívá úzkosti občanů vyvolané hospodářskou recesí, se stalo salonfähig - vyslovitelné ve slušné společnosti. Extrémní pravice se cítí povzbuzena a přijatelnost proticizineckých sloganů stoupá. Téma cizinců v Rakousku se objevilo poprvé jako problém při Haiderem iniciovaném lidovém plebiscitu počátkem loňského roku (viz Respekt 7/93). Třebaže počet podpisů zůstal daleko za očekáváním, akce jako taková znamenala „úspěch“: roznítila…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu