Nejde nám o moc
Rozhovor s pražským arcibiskupem Miloslavem Vlkem
Miloslav Vlk (1932) vystudoval nejprve archivnictví a později Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu. Byl sekretářem českobudějovického biskupa a posléze duchovním v Lažišti a Rožmitále. V roce 1978 ztratil státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti a osm let pracoval jako čistič oken. V letech 1986–88 byl archivářem Státní banky československé.V roce 1990 byl jmenován biskupem a v následujícím roce se stal arcibiskupem pražským a primasem českým. Mezi jeho zájmy patří překládání a klasické a orientální jazyky.
Polští politici běžně konzultují své kroky se zástupci katolické církve. Existuje podobná praxe u nás, třeba v menším měřítku a na úrovni osobních kontaktů?V Polsku je mimořádná situace, která je dána i historicky: církev vlastně často suplovala stát. U nás se sice také uvažovalo, že bychom měli třeba pozvat křesťanské ministry na kafe, ale já jsem to odmítl. Jediné, co tady existuje, je komise pro veřejné záležitosti při biskupské konferenci. Do ní jsme pozvali některé křesťanské politiky a s nimi se radíme. Nemůžeme totiž všemu rozumět jenom proto, že jsme biskupové. Rozhodně to ale není nějaká soustředěná platforma, chodí tam pouze pár lidí z různých politických stran. Křesťanští politici nejsou ničím vázáni. Jsou to laici v terénu, kteří se na svém postu, to znamená v politice, mají křesťansky chovat.Nejde nám o moc. Mohu vystoupit v nějaké morální záležitosti, ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu