"Národní zájmy" Uzbeků

„Národní zájmy“ Uzbeků

Uzbecká opozice zahnána do ilegality

Začátkem prosince byla v Uzbekistánu definitivně zakázána činnost nejsilnějšího opozičního seskupení - hnutí Birlik. Je to v podstatě logický a očekávaný výsledek kroků vlády bývalého komunistického aparátčíka a dnešního prezidenta Islama Karimova. Monopolní postavení vládnoucí Národně demokratické strany Uzbekistánu se tím jen utvrdilo a opozice ztratila jednu z posledních legálních, byť už dříve značně omezovaných, platforem pro své působení.

Strašák fundamentalismu

Hnutí Birlik (Jednota) vzniklo v době vrcholícího zápasu za uzbeckou samostatnost, a to spontánně jako zastřešující organizace, v níž by mohly působit všechny prodemokratické síly v zemi a společně čelit nebezpečím, která nově vznikajícímu státu hrozila. Komunistická strana se hbitě přejmenovala na národně demokratickou a místo obrany výdobytků socialismu začala hájit „národní zájmy Uzbeků“, aniž přitom změnila své metody a konečný cíl - soustředit veškerou moc do vlastních rukou. Zároveň se začalo počítat s možnou radikalizací islámských skupin. Právě označování veškeré opozice za náboženské fanatiky, na což slyší zejména Západ, je jednou z oblíbených praktik prezidenta Karimova, jenž sám sebe prohlašuje za hráz proti fundamentalismu.V Uzbekistánu jsou zakázány všechny strany vysloveně náboženského charakteru. Představitelé Birliku však své ztotožňování s fundamentalisty odmítají. "Chceme se pokusit o zdánlivě…