Chceme, nechceme svrhnout prezidenta

Chceme, nechceme svrhnout prezidenta

Ve Venezuele může být nový puč třeba zítra

Třináctého ledna odsoudil venezuelský vojenský soud 97 vojáků a civilistů za jejich podíl na pokusu o státní převrat k vysokým trestům odnětí svobody. Stalo se tak sedmačtyřicet dní poté, co několik tisíc vojáků, od vojínů až po generály a kontradmirály, vystoupilo proti osobě Carlose Andrése Péreze ve funkci prezidenta Venezuely. Tím skončila jedna etapa vzrušujících venezuelských dějin, plných zdařených i nezdařených pokusů o převzetí politické moci či pouhého odstranění politického protivníka; a může začít něco dalšího. Nepochybně také začne, v podstatě to však bude vždy jedno a totéž.Soud s pučisty skončil jen několik hodin poté, co se speciálním jednotkám podařilo osvobodit ředitele vojenské policie, plukovníka Ernesta Navarru, kterého unesli vojáci sympatizující s pučisty, aby dosáhli stažení obžalob a zrušení procesu.

Z bídy do blahobytu a zpět

Venezuela byla v jihoamerických podmínkách dlouho považována za vzor stabilní a prosperující demokracie, za důkaz toho, že hospodářský vzestup a růst životní úrovně většiny obyvatel vede k uklidnění politických radikálů a extrémistů i „horkých hlav“ z řad generality. Tyto představy také dlouho odpovídaly skutečnosti. Ve druhé polovině osmdesátých let však státní pokladna začala pociťovat nedostatek peněz. Ačkoliv do ní proudily předchozích deset let ve stále větším množství, v přímé úměře k jejich přítoku se…