Filmový fenomén dnešní Argentiny

Filmový fenomén dnešní Argentiny

Na konci filmu říká dlouhovlasý mladík do kamery: „Ne všechno se dá koupit. Ne všechno se dá prodat. Znám tisíc důležitějších věcí než pohodlí.“ Jmenuje se Fernán Mirás a stal se přes noc filmovou hvězdou Latinské Ameriky. Za svůj úspěch vděčí především probuzenému zájmu mladých lidí o tematiku a ideály šedesátých let. Ty totiž stojí v popředí filmu režiséra Marcela Pineyra Tango feroz (Divoký Tango), který už pár měsíců v argentinských kinech úspěšně soupeří s Jurským parkem. Stačí si připomenout úspěch muzikálu Hanáckého divadla Hvězdy na vrbě a stále se vracející novinové diskuse o roku 1968 - a hned vidíme, že Argentina neleží zas tak daleko.

Rocker a diktatury

Tango, vlastním jménem José Cruz, byl rockový bard v Argentině obecně známý na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Opěvoval sílu lásky, pravdy, svobody. Byl jedním z duchovních vůdců argentinského studentského hnutí F.U.A. To se hlásilo k ideálům pařížského a pražského jara, stejně jako k americkým odpůrcům války ve Vietnamu. Tango si nezakládal na popularitě, i když ji neodmítal. Trval ale na tom, že za všech okolností, tedy i v médiích, zůstane sám sebou. Tomu doba nepřála. Hudební producenti například žádali, aby rockoví zpěváci nahrávali v angličtině. Tango to odmítal, chtěl, aby mu lidé rozuměli. Tak se stalo, že nikdy nenahrál desku a zachovaly se pouze demosnímky - pracovní nahrávky. Jeho příběh je neoddělitelný od tehdejšího zlomu v…