
Drogy - legalizovat, či ne?
Ekonomové dávají za pravdu spíše zastáncům prvního řešení


Diskuse o tom, zda legalizovat drogy či nikoliv, se stala - alespoň v demokratických zemích - neodmyslitelnou konstantou politické scény. Problémem se zabývají i týmy nejrůznějších odborníků: ekonomové, kriminologové, psychologové. Debata začíná pronikat i k nám a má různé polohy. My bychom se rádi podívali na celou věc právě očima ekonoma, a to na příkladu USA.
Válka drogám
Až do roku 1914 byly ve Spojených státech drogy volně dostupné a pěstování marihuany bylo legální činností. Poté byly sice drogy kontrolovány, ale pouze prostřednictvím lékařských předpisů. Teprve v třicátých letech zavedly USA striktní protidrogové zákony. Problémem drog a narkomanů se místo lékařů začala zabývat policie. Tento trend ještě posílil v roce 1971 R.Nixon, který vyhlásil „válku drogám“. Bushova administrativa přesunula těžiště „války s drogami“ za hranice USA. Vycházela přitom z jednoduché úvahy, podle níž drogy, které se na území USA nedostanou, zdraví amerických občanů neohrozí. Vláda vyčlenila historicky největší prostředky na ochranu hranic, poradci a agenti DEA a armády Spojených států od té doby působí v tzv. „drogových“ zemích Asie a Latinské Ameriky, americká diplomacie donutila tyto země ke spolupráci.S nástupem Billa Clintona by se měly metody boje s drogami a s nimi související zločinností změnit. Má se snížit celkový objem vynaložených peněz určených pro tyto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu