Bankovnictví a mzdy
Mzdová regulace narušuje tržní mechanismy uvnitř bank
Bankovní úředníci mě strašně zlobí, řekl před deseti dny premiér Václav Klaus Lidovým novinám, transfer bohatství, který nastal v uplynulých čtyřech letech směrem k bankovnictví, je naprosto nefér. Požaduji, aby existovalo podílení se jak na transformačních nákladech, tak na transformačních efektech. Pokus dostat většinu transformačních efektů do rukou bankovního sektoru je podle mého strašlivá necitlivost. Vláda ale nemá jednoduché metody, jak to změnit. Cokoliv udělá, bude interpretováno jako vměšování se do sektoru, který již dávno není státní… O několik dní později na tento výrok ostře reagoval Tomáš Sokol (rovněž v LN): především výrazy jako „podílení se na transformačních nákladech“ mu připomínají rétoriku minulého režimu.
Vysoká poptávka po spolehlivých lidech a úřednících
Z výměny názorů na ziskové marže bank a platy v bankovnictví se bohužel stále více vytrácejí věcné argumenty. Průměrné mzdy v bankovním sektoru jsou zhruba o čtyřicet procent vyšší, než je průměrná mzda v celé ekonomice. Ponechme stranou úvahy o hamižnosti bankovních úředníků a zkusme si říci základní důvody, proč k tomuto jevu dochází.V bankovnictví je extrémně vysoká poptávka po lidech, kteří něco umějí: počínaje schopnými manažery a specializovanými odborníky (například na kapitálový trh) a konče schopnými účetními a spolehlivými úředníky za okénkem či přepážkou. Mimochodem sehnat (a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu