První bere
Mlha chvály a především sebechvály zatemňuje obzory České republiky; lidová moudrost v tomto ohledu je ovšem nekompromisní: sebechvála smrdí
Soudě podle novinového a televizního zpravodajství jezdí premiéři, ministři a diplomaté postkomunistických zemí po světě a všem vysvětlují: naše země pokročila nejvíc a z toho titulu má jistá přednostní práva. Také představitelé Evropské rady, Evropského společenství, NATO a jednotlivých států se neopomenou na dané téma - ať ze slušnosti, nebo ve snaze povzbudit - vyslovit v každé zemi za bývalou železnou oponou, kam přijedou. Novináři pak tuto zpravodajskou bombu, v jejímž stínu pak zůstanou ostatní věty rozhovoru, okamžitě sdělují veřejnosti.
Z hrdinů chudí příbuzní
Osud si zahrává s jednotlivci i se státy. Politika, který vynaložil ohromné úsilí, aby se dostal nahoru, odměňuje úzkostí. Motivace, jež ho dosud hnala, se ztrácí, namísto ní přicházejí starosti o to, jak své postavení uhájit. Premiér Klaus v žádném projevu z poslední doby neopomene zdůraznit: „Pokročili jsme nejdál z posttotalitních států a dostali jsme se za Rubikon.“ Nevyslovuje pouze svůj názor na skutečnost, promlouvá z něj i úzkost, o níž jsme mluvili. Věcně má asi pravdu. Neuvědomuje si však, že si řeže pod sebou větev.Začněme od konce. Jestliže jsme se dostali za Rubikon, znamená to, že vzrušující záhada, před níž jsme stáli, totiž jak přetvořit socialismus v kapitalismus, je vyřešena. Drama „sametové revoluce“…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu