Jaké vztahy, takový jazyk
Nic nemůže lépe dokázat těsné sepětí jazyka a společnosti než to, že se u nás vždy při změně politických a společenských podmínek projevuje zájem o češtinu.Naše společnost pociťuje dnes celkem jasně především jeden problém: mnoho forem demagogie, násilí a manipulace, ne-li všechny, začaly deformací jazyka. Přesto, a právě proto je třeba přesně rozebrat a zhodnotit nejrůznější mechanismy, jimiž se projevovala v jazyce pokleslost způsobená ideologickým a mocenským vlivem.
Stále přínosný strukturalismus
Především o tom nedávno jednala mezinárodní konference v Olomouci, pořádaná filozofickými fakultami v Olomouci, Brně a Praze a Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR. Jedno z hlavních témat se týkalo samé podstaty fungování češtiny. Byly znovu prověřovány obecné pojmy jako spisovnost - nespisovnost, kulturnost a nekulturnost projevu, uzákonění spisovnosti (kodifikace), vlivy obecné češtiny (středočeského interdialektu) na spisovnou češtinu.Teoretické základy nauky o jazyce a o jeho fungování ve společnosti byly v naší jazykovědě vytvořeny ve 30.letech, v době tzv. Pražské školy. Ta operovala s jazykem jako s kompaktním systémem, který plní různé významové funkce. Teoretická východiska této školy byla natolik kvalitní, že na nich nebylo třeba v poválečné době nic měnit, jen je rozvíjet. Většina autorů odborných referátů konstatovala a dokazovala, že i dnes lze s úspěchem používat metod funkční lingvistiky - strukturalismu.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu