Rozhodnost a vůdcovství

Rozhodnost a vůdcovství

Kam zmizeli charismatičtí lídři?

Téma rozhodnosti v politice je dnes na Západě stále častěji diskutovaným tématem. Byli Reagan a Thatcherová opravdu výjimeční, nebo to měli pouze jednodušší? A nedochází vlastně k určité skleróze jak ideologie, tak politických reprezentací a struktur, které nejsou schopny ve svých řadách najít přitažlivé lídry? Zastávají současní vůdci vůbec nějaké principy, nebo se řídí jenom průzkumy veřejného mínění? Nejde pochopitelně jenom o Británii a USA. Jejich příklad však víceméně ilustruje problémy většiny ostatních vyspělých zemí. Vše se točí okolo obtížně přeložitelného výrazu „lack of leadership“ (místo „nedostatku vůdcovství“ je patrně na místě spíše „nedostatek vedení“).Najít razantní a rozhodné politiky, kteří přitom nejsou populisty, bylo patrně obtížné vždycky a Reagan i Thatcherová to jednodušší měli i neměli. Černobílý svět studené války nabízel politicky snáze prodejnější, ale i průchodnější řešení. Na druhou stranu řešení případů, jako byly Falklandy nebo Grenada, by se bez jejich „schopnosti rozhodnout“ určitě neobešlo. Stejně tak to měli oba jednodušší jako politici, kteří zahájili razantní reformy, než ti, kteří v nich měli pokračovat a dotáhnout je dokonce (Major, Bush). Ale opět: stačí si vzpomenout na to, jak rozhodně postupoval Reagan proti stávce leteckých dispečerů či Thatcherová vůči odborářským bossům.

Jak prodávat rozhodnost

Je jisté, že nedostatek lídrů nahrává…