Clintonův program: všelék, nebo promarněná šance?
Bill Clinton ve své volební kampani sliboval změnu s velkým „Z“. Vedle reformy zdravotního pojištění si stanovil za jeden z hlavních cílů snížit schodek federálního rozpočtu, který loni dosáhl úctyhodných 335 miliard dolarů - přes 6% hrubého domácího produktu (HDP). V srpnu schválil Kongres prezidentův upravený návrh, který by měl během příštích pěti let snížit celkový federální schodek o téměř 500 miliard dolarů (viz Respekt 33). Podívejme se nyní podrobněji na předpokládané důsledky tohoto programu.
Lidé čekali větší škrty
Osu Clintonova návrhu tvoří dvě hlavní části. První se zabývá rozpočtovými škrty, které by měly během pěti let ušetřit na výdajích 255 miliard. O největší částku - přes 100 miliard - přijde armáda. Zde ovšem republikáni obviňují Clintona, že do svého návrhu započítal i úspory, navržené již Georgem Bushem v lednu 1992. Druhou nejvyšší jednotlivou položkou je 56 miliard ušetřených na programu Medicare, především díky nižším platbám nemocnicím a lékařům. Další úspory (celkem 108 miliard) si Clintonův kabinet slibuje především z větší účinnosti vládních programů a z racionalizace vládních předpisů a nařízení. Tímto úkolem byl pověřen tým viceprezidenta Ala Gora. První návrhy, zveřejněné 8.září, se soustředily na výkonné orgány a různé vládní agentury. Počítá se i se zrušením 252.000 pracovních míst ve federálních úřadech. Řada skeptiků přirovnává tento návrh k podobným iniciativám…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
