Německy šarmantně, francouzsky spolehlivě
Vztah Bonnu a Paříže prochází krizí
Současné německo-francouzské vztahy by bylo možné označit ve dvou rovinách pomocí rádobylidových rčení: „hra na třetího“ a „když dva dělají totéž, není to totéž“. Situace je ovšem vážnější, než aby připouštěla pouhé bonmoty. Začněme tudíž skeptickými hlasy, které se ozvaly na okraji srpnové návštěvy premiéra Edouarda Balladura u kancléře Helmuta Kohla a jí předcházející schůzky ministrů zahraničí v Drážďanech. První setkání začalo údajně zvýšenými hlasy v telefonu a druhé skončilo chladnými stisky rukou. Oč šlo, vyplyne z následujících komentářů.
Nevzdávat se spojenectví
Francouzské listy hovořily obecně o krizi německo- francouzské vzájemnosti, jež nastala volebním vítězstvím francouzské pravice, neboť na sebe narazily nová, sebevědomá rétorika „velkého“ evropského národa a „spolkový egoismus“ jako německá odrůda egoismu svatého. Hlubší vhled nabídl list La Croix: "Vše se děje tak, jako by se každý omezil jen na své zájmy: Německo myslí v prvé řadě na to, jak může nejlépe organizovat své sjednocení, a Francie argumentuje především vahou svých zemědělců a nezaměstnaných. Přitom každý by měl posuzovat situaci s alespoň minimální mírou solidnosti a realismu: politika našich sousedů není na úrovni jejich silné hospodářské kapacity a my (Francouzi) nemáme ekonomiku, která by byla na výši našich politických ambicí."Německá média se podle svého zvyku držela spíš…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu