Bojím se, že je málo co říci
Další z odpovědí na otázky, které Respekt ve spolupráci s pražskou redakcí čtvrtletníku Lettre Internationale položil několika desítkám českých i zahraniččních intelektuálů. Otázky zněly takto:Ze všech dostupných informací se zdá, že situace v Bosně dospěla do katastrofálního stadia: obyvatelé tohoto koutu Evropy budou zřejmě ponecháni na pospas vražednému nacionalismu a nekonečným rekriminacím.Jaké důsledky bude mít, podle vašeho názoru, tento postoj zbytku světa: 1) pro Bosnu samotnou; 2) pro západní Evropu; 3) pro postkomunistické země?
Ludvík Vaculík, spisovatel a publicista
Myslím si, že ostatní Evropa, post i nepostkomunistická, by se neměla s výsledkem tamější války smířit. Samozřejmě první přání je, aby tam už přestalo zabíjení. Ale vlády, které tam vzniknou, by se měly octnout pod kontrolou a nátlakem okolí, aby režimy se vyvíjely k demokracii. I když dojde v první fázy k apartheidu, ten se přirozeným životem bude rozdrobovat a rušit, a ten vývoj by se měl umožnit právě působením ostatní Evropy. - Ale! Má ta Evropa na to?
Jaroslav Putík, spisovatel a publicista
Anketní otázka vychází z poněkud sporných tvrzení. Obyvatelé nebyli a nebudou „ponecháni na pospas vražednému nacionalismu a nekonečným rekriminacím“. Evropa přece pomáhá, jak umí a může, i když někdy nešťastně. Nikdo v Evropě ani v USA však dost dobře neví, co dělat a jak to udělat, aby se katastrofální situace ještě nezhoršila. Z této…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu