Záznamy ze strašné doby
Teorie spolehlivosti Ivana Diviše
Přišel slavný čas deníkové literatury. Úplné vydání Událostí Jana Hanče a především dva svazky zápisků Jana Zábrany, vydaných pod názvem Celý život, vytvořily lákavý, ale ošidný vzor. Zápisky si dělá kdekdo, vydat je chce mnohý, ale na to, aby se jen nesvezly na konjukturální vlně, na to má málokdo. Básník Ivan Diviš, narozený v roce 1924 v Praze, k nim patří. V roce 1972 vydal Diviš v Mnichově útlou knihu Teorie spolehlivosti, která obsahuje výbor, jak sám píše v předmluvě, z „deníkových záznamů“, které začaly být „korekturami niagar veršů“. Rokem dvaasedmdesát ovšem s převážně prozaickými záznamy básník neskončil. Pokračuje, s malými přestávkami, doteď. Letos o Teorii spolehlivosti píše, že to „nejsou deníky; je to obrovský konvulut záznamů, denunciancí, humoru, zoufalství a vážnosti, je to komentář mého života, ale řekl bych hlavně, že je jeho věrností“.Neboť, jak píše v jiném nedatovaném záznamu, "považuji za nežádoucí zkrat, dokonce ze svého druhu příkoří, aby po umělci zbylo jen a jen dílo a současně nebyl vydán počet i o jeho soukromém utrpení, kterým je nejen vykupoval, ale bez něhož by prostě nebyl ničím, ani občanem, ani otcem, plným člověkem prostě."Za tři desetiletí nastřádal Diviš tolik zápisků, že dnes vydají na štos o výši mnoha desítek centimetrů. Probírá se jím Ivan Wernisch a sestavuje pro nakladatelství Viktora Stoilova TORST novou, daleko rozsáhlejší Teorii spolehlivosti.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
