Česká železnice v nebezpečí bludné spirály

Česká železnice v nebezpečí bludné spirály

Jakkoli je nový ředitel Českých drah ing.Emanuel Šíp razantní ekonom, odvážný novátor a zřejmě zdatný organizátor (viz rozhovor s ním v Respektu č.33),těžko se bude prosazovat proti nepříznivým podmínkám, kterými jsou české dráhy obdařeny a které byly do jejich struktury zčásti zabudovány již v minulém století. Smrtelný úder železnici je ovšem rozdělení Československa a přeřezání jeho železniční sítě. Československo, díky svému podlouhlému tvaru, mělo jako malý stát poměrně velké přepravní vzdálenosti. Jako tranzitní země mohlo, vedle spojení přes Polsko, fungovat jako druhá nejdůležitější trasa mezi západní a východní Evropou. 1.000 km na úseku Cheb - Čop po území jednoho státu (a vybudované překladiště v Čierne n.Tisou) mělo své ekonomické výhody a jevilo se výhodnější než alternativa přes Rakousko a Maďarsko (dva státy, a problém v průchodnosti Vídně a Budapešti).Efektivita železniční přepravy klesá se zmenšující se přepravní vzdáleností a tato skutečnost je zlověstným předznamenáním pro budoucnost českých drah. Nákladní dopravě ubylo zakázek v souvislosti se zmenšeným objemem obchodu se Slovenskem, tím samozřejmě poklesla i doprava do moravských příhraničních oblastí. V osobní dopravě je situace ještě katastrofálnější. Zmenšením státu přestala železniční doprava být konkurenceschopnou a v soutěži s automobilovou dopravou (individuální i hromadnou) musí nutně prohrát. Porovnáme-li silniční a železniční vzdálenosti…