Přežije Ruská federace rok 1995?
Republiky, oblasti a národnostní okruhy závodí o svrchovanost a finanční zdroje
Mezi roky 1989 a 1991 s překvapivou rychlostí zaniklo poválečné bipolární rozdělení světa. Jeden z pólů, Sovětský svaz, jako by náhle ztratil napětí, které ho drželo pohromadě přes 70 let, a zhroutil se. U nás poté vcelku pochopitelně poklesl zájem - opomeneme-li občasné obavy z nezvladatelného přílivu ekonomických uprchlíků - o bývalého mocného souseda a poručníka. Rozpadem Československa se navíc mezi Prahou a Moskvou vytvořila další, už třetí, mezistátní hranice. Rusko ovšem přes svoji katastrofální hospodářskou situaci zůstává vojenskou supervelmocí s obrovským arzenálem zbraní všeho druhu - od konvenčních přes chemické až k jaderným. Vývoj v Moskvě, ale stále více i ve vzdálenějších, dříve prakticky neznámých oblastech Ruska, má tedy stále velký význam pro Evropu i celý svět.Současný vývoj v Rusku rozhodně nesvádí k přílišnému optimismu. Nejde jen o dění v rámci bývalého SSSR (stálé slovní potyčky s Ukrajinou, postupné zatahování ruské armády do konfliktu na tádžicko-afghánských hranicích, napjaté vztahy Moskvy s Lotyšskem a Estonskem), ale Ruská federace je kriticky ohrožena především zevnitř. Nebezpečně se v ní totiž rozvíjí proces, který by mohl vést k rozpadu, nikoliv nepodobnému rozpadu Sovětského svazu.
Bumerang Brežněvovy ústavy
Rusko zdědilo po Sovětském svazu nefunkční ústavu z roku 1977 a s ní i neobyčejně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
