Politika očima ekonomie
Totalita a parlamentní demokracie
Druhá část informace o některých tezích tzv. Public choice (česky nejpřiléhavěji asi „netržní rozhodování“, ale častěji také jako „veřejná volba“), která představuje jednu z nejmodernějších oblastí ekonomické teorie - ekonomickou teorii politiky.
V současné době existuje na světě řada politických systémů. Každý dává svým občanům určité možnosti rozhodování. Občan totalitního státu se může rozhodnout pro loajalitu, emigraci nebo revoluční činnost. V parlamentní demokracii pak účastí ve volbách může usměrňovat stát v otázkách běžné politiky. Co ale vlastně pohání lidi k revoluci? Jak přizpůsobují strany své programy voličům? A jaké vlastnosti má většinový volební systém, resp. systém poměrného zastoupení?
Hlasování nohama, teorie revoluce
Teorie netržního rozhodování věnuje mimo jiné pozornost „hlasování“ (neboli vyjadřování preferencí) zvláštního druhu, jako jsou písemné nebo slovní stížnosti, vstup do nějakého klubu nebo přestěhování - např. do oblastí s nižšími daněmi, mezi občany určité barvy pleti, nebo prostě na „dobrou“ adresu. Toto chování totiž také odhaluje preference.Zcela zvláštním způsobem „hlasování“ je pak hlasování nohama (útěkem). Typickým případem byly útěky občanů bývalých socialistických států, speciálně pak hromadný úprk občanů NDR.Pokud občané nemohou normálním způsobem volit a nemohou vyjádřit své preference třeba přestěhováním nebo emigrací, nezbývá…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu