Atilla, meč boží

Atilla, meč boží

Maďarsko riskuje odklon od realistické politiky

Stává se už pomalu tradicí, že váha té či oné události maďarského veřejného života se měří podle toho, nakolik se příslušné datum blíží 20.srpnu - dnu svatého Štěpána, nejvýznamnějšímu státnímu svátku. Nikoliv náhodou se s tímto datem pojil loňský pamflet Istvána Csurky, který vlastně zahájil vnitřní rozklad Maďarského demokratického fóra (MDF) a ve svém důsledku prakticky roztříštil kdysi tak sebevědomou vládní koalici. Letošní srpen v Maďarsku lze charakterizovat třemi slovy: Attila (či, jak bude níže vysvětleno, Atilla), Balatonszárszó a Horthy.

Atilla a Ježíš Kristus

Začněme Bičem božím, jenž - přejmenován na meč boží - je titulní postavou rockové opery skladatele Levente Szörényiho, jednoho z pilířů a průkopníků maďarského beatu, kdysi člena legendární skupiny Illés. Řeklo by se, že rocková opera není žádné politikum. Omyl, neboť „Atilla, meč boží“ je mnohem více politikou než zpěvohrou. Čtenář však musí nejprve vědět, že první opera téhož autora, pojednávající o králi Štěpánovi, se stala prvořadou kulturní událostí v Maďarsku roku 1983 - na počátku konce reálného socialismu. Příčinou nebyly jen umělecké kvality, ale přinejmenším stejnou měrou i obsah: Štěpán vystupuje jako státník řešící dilema mezi tradicionalismem a modernismem, musí se rozhodnout, zda i za cenu násilí a počátečního nepochopení zvolí pro své poddané křesťanskou Evropu, nebo zánik. K úspěchu díla…