
Politika očima ekonomie
Public choice aneb netržní rozhodování


Public choice (česky nejpřiléhavěji asi jako „netržní rozhodování“, ale často také jako „veřejná volba“) představuje jednu z nejmodernějších oblastí ekonomické teorie - ekonomickou teorii politiky. Tato teorie používá ekonomie jako metodu a politika je jí předmětem studia.K historickým předchůdcům teorie Public choice patří dvě známá jména: francouzský filozof, markýz de Condorceta (1743- 1794), a anglický spisovatel, filozof a matematik C.L.Dodgson (1832–1898, známější pod jménem Lewis Carroll jako autor slavné Alenky v říši divů a za zrcadlem). Samostatný rozvoj teorie se datuje od roku 1948 a je spojen s řadou důležitých jmen, která si dovolíme kompletně pominout. Až na jedno ovšem, a tím je Američan James M.Buchanan. Neboť když tento muž v roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii, znamenalo to jak uznání jeho osobního přínosu k teorii Public choice, tak vlastně obecné uznání teorie samotné.Pokud víme, teorie netržního rozhodování se zatím ve světě ještě nestala úplně běžnou součástí vyššího ekonomického vzdělání, je dosud relativně málo známa, a nebude tedy na škodu se s ní trochu blíže seznámit. První nahlédnutí může být podnětné pro všechny, kdo nějakým způsobem vnímají politiku, tedy nejen pro ekonomy. Z teorie netržního rozhodování totiž vyplývá jedno velmi podstatné ponaučení: 1) je chybné politiku démonizovat a hledat v ní jakási permanentní spiknutí, 2) na druhé straně je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu