Korupce jako folklór

Korupce jako folklór

V Bulharsku se těžce rodí kapitalismus

Kdo je živ z platu, přežívá - Irmě je třiatřicet, vystudovala slaboproud a byla zaměstnána v jedné sofijské továrně na elektronické přístroje, chloubě socialistického Bulharska. Dnes, kdy se naprosto rozpadly trhy bývalého RVHP a o zastaralou a poruchovou elektroniku zdejší provenience nemá nikdo zájem, závod stojí a většina zaměstnanců byla propuštěna. Irma měla štěstí, sehnala práci jako prodavačka v jednom z obchodů na sofijské hlavní třídě. „Je to dobré místo, vydělávám 3.000 leva a to na život stačí.“ Její manžel vydělává přibližně stejně, a tak prý docela vyjdou. "Kdybychom měli čas, mohli bychom si dovolit i dva týdny u Černého moře. Jenže můj vedoucí za mě nemá na léto náhradu, a kdybych trvala na dovolené, tak by si ji našel, ale nastálo."Téměř šestnáctiprocentní nezaměstnanost sice ještě nedělá divy, ale přesto si lidé váží práce daleko více než dříve. Tento postřeh však zatím příliš neplatí pro státní podniky, třebaže i v nich se poměry začaly měnit. Nejnápadnější změny se ovšem odehrávají na ulicích, kde vyrašily desítky obchodů, kaváren, restaurací. Velká většina z nich byla vrácena původním majitelům v restituci. Ti je pak pronajímají podnikatelům, ze značné části příslušníkům bývalé nomenklatury, a tak se tvoří poměrně široká vrstva středního stavu, lidí, kteří se nemají zrovna špatně.

Cizinci kupují jen obchody

Velké podniky doposud zůstávají ve vlastnictví státu…