Jiné domy, jiné pokoje

Jiné domy, jiné pokoje

O moderní německé architektuře v Českých zemích jinak

Výstava Jiný dům - Německá a rakouská architektura v letech 1890–1938 na Moravě a ve Slezsku - lze ji do poloviny října vidět v pražském Anežském klášteře - je něčím mimořádným a možná dokonce i klíčovým pro porozumění prostředí, v němž žijeme.

Pražská německá literatura není vše

Pro podporu tohoto tvrzení je třeba začít poněkud zeširoka. Středoevropský prostor je dodnes mnohonárodnostní, přestože se ve XX.století tendence k národnostní čistotě jednotlivých územních celků staly konstantním jevem dějin střední Evropy. Čechy, Morava a Slezsko jsou příkladem mnohonárodnostního společenství par excellence, včetně národnostních averzí, hlubokého (dnes spíše v podvědomí působícího) vzájemného ovlivnění kultur a rakousko-uherského resentimentu. Hodnotu národnostní plurality „naší“ společnosti na přelomu století, s významnými přesahy ještě do období první republiky, reprezentuje v současném kulturním vědomí především literatura. Ne zcela právem má tak dominantní postavení.Logický polistopadový boom pražské německé židovské literatury je jasnou ukázkou poněkud jednostranného, tržně manipulovaného „vědomí souvislostí“. Světová proslulost Franze Kafky, Franze Werfela, Rainera Marii Rilka aj. je ovšem pro dnešní české čtenáře něčím z jiného světa: je to sice literatura pražská, ale zároveň německá, je odtud, ale i není, jako by Praha té doby byla zcela jiným (a jinde…