Bulharští Turci

Bulharští Turci

Turci se v Bulharsku začali usazovat koncem 14.století, po ovládnutí země osmanskou říší. Obvykle vytvářeli separované vesnice, část se jich však smísila s Bulhary. Dnes žijí převážně v jižní části země kolem Krdžali a v severovýchodním Bulharsku v oblasti Razgradu, Trgovište a Šumenu.Když Bulharsko získalo v roce 1878 opět samostatnost, byli Turci pronásledováni a statisíce jich opustily zemi. Na přelomu století se emigrace zmírnila, ve 30.letech pokračovala velmi pomalu a za druhé světové války se zastavila, protože výjezd z Bulharska byl zakázán.Komunistická vláda po převzetí moci r.1946 poskytla turecké menšině některé ústupky, například katedru turečtiny na Sofijské univerzitě, publikace v turečtině a turecké školy, a ústava z téhož roku uznala Turky za etnickou menšinu. Ústava z roku 1971 se však zmiňovala jen o občanech nebulharského původu a postupně sílil tlak na asimilaci. Již v letech 1950 a 1968 byly uzavřeny vládní dohody mezi Sofií a Ankarou, na jejichž základě emigrovalo z Bulharska 250.000 Turků, ale v r.1977 byla další emigrace zastavena.Když při sčítání lidu v r.1965 bulharská vláda zjistila, že počet Turků, Romů a Makedonců v zemi dosáhl 746.755, začala tajit informace o národnostních menšinách a hovořit o homogenním bulharském národě. Po pěti letech pak zredukovala výuku turečtiny, zakázala turecké školy a jako vyučovací jazyk ponechala pouze bulharštinu.Koncem roku 1984 vláda zahájila kampaň nucené asimilace. Města a vesnice…