Adresná sociální péče dosud na míle vzdálená
Reforma sociální sítě od 1.1.1995
Kdykoliv vláda vysvětluje odklad liberalizace některých cen (například nájemného) nebo přetrvávající regulaci v té či oné oblasti, argumentuje většinou tím, že je třeba nejprve vytvořit záchrannou sociální síť, která bude schopna pomoci tomu, kdo pomoc opravdu potřebuje, a jež naopak neumožní zbytečné plýtvání prostředky. Jinými slovy takovou síť, která nebude děravá v dvojím smyslu: jednak neumožní, aby skrze ni někdo propadl, a jednak bude konstruována tak, aby skrze ní neprotékaly peníze zbytečně. Jak to tedy je s onou proklamovanou „adresností“ sociální péče a kdy se jí konečně dočkáme? Jde o oblast reformy, která není zdaleka tolik „sexy“ pro hvězdné ekonomy (jako například měnová politika), ale právě na ní bude především záležet, jakým směrem se vydáme. Půjdeme cestou sociální tržní ekonomiky, korporativního státu, nebo liberální tržní ekonomiky? Ve hře je výše daní, pojištění a tisíce dalších věcí.
Kolik a na co
Na úvod je potřeba říci si několik základních čísel. V letošním roce budou činit celkové výdaje do odvětví sociálního zabezpečení (po započtení prostředků na investice) 131 miliard korun. Státní rozpočet počítá s celkovými výdaji 343 miliard korun. Na výdajích státního rozpočtu se tedy sociální výdaje podílejí celkově více než třetinou, na HDP (hrubém domácím produktu - u nás zhruba dvojnásobek státního rozpočtu) více než šestinou. Zdaleka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu