Žijí, jako by byli nezávislí

Žijí, jako by byli nezávislí

V Kosovu trvá tiché napětí bez šance na kompromis

Jedenapadesátiletý kosovský Albánec Islam Isllani vstal s námahou z pohovky a odhalil tmavě fialové a červené stopy, které pokrývaly valnou část jeho zad, paží i nohou a celé hýždě. „Mlátili nás obuškama hlava nehlava,“ vyprávěl o srbské policii, která čtyři dny předtím přepadla malou vesnici Koshtove, kde žil. „A jak nás bili, pořád křičeli: ‚Přineste nám svý zbraně.‘ Jenže my žádný neměli.“ Drobný zemědělec, pan Isllani teď přebývá v Mitrovici, druhém největším městě Kosova, na statku u příbuzných a léčí si svá zranění. Než policisté z vesnice odjeli, nařídili mu, aby ostatním předal vzkaz: „Vrátíme se za tři dny. A jestli tu najdem kohokoli z vás, podřežeme mu krk.“ Tato hrozba se nesplnila. Ale tři roky poté, co Srbové zrušili kosovskou autonomii a nahradili ji „mimořádnou správou“ prováděnou z Bělehradu, uplatňuje po zuby ozbrojená policie proti Albáncům politiku útlaku, fyzického násilí a vydírání.Diplomaté varují, že srbský postup může vyvolat etnické čistky nebo že násilná srbská reakce na eskalaci albánských demonstrací za nezávislost může změnit Kosovo v další dějiště balkánské války. Existují i obavy, že otevřený konflikt by se mohl snadno přelít do sousední Makedonie. Také proto americký prezident Bill Clinton jednoznačně varoval Srbsko, že Spojené státy nebudou tolerovat jediný krok Bělehradu, který by přispěl k vystupňování násilí v Kosovu.

"Dobrovolná…