Anatomie jednoho skandálu

Anatomie jednoho skandálu

Ředitelství cel nechalo dva měsíce běžet aféru kolem seznamu poslanců-pašeráků, protože jeho šéf nečetl noviny

Celostátní média se aféře kolem údajného pašeráctví poslanců věnovala víc jak dva měsíce. Centrální deníky na toto téma dohromady publikovaly téměř sedmdesát článků, jeden z „postižených“ - bývalý federální poslanec a policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška - pod tlakem veřejného mínění rezignoval na svou funkci. Předminulý týden však přinesl překvapivý zvrat: ředitelství cel se veřejně distancovalo od kampaně označující poslance za pašeráky. Zboží všech poslanců, které uvádí seznam ve sdělovacích prostředcích, bylo řádně přihlášeno k celnímu dohledu, píše se ve stanovisku celníků. Proč se však toto stanovisko objevuje teprve dva měsíce po vypuknutí celého skandálu? Generální ředitel celní správy JUDr.Jiří Hronovský to vysvětluje tím, že se o zájmu tisku o případy bezcelního dovozu dozvěděl teprve koncem června z Respektu. Proto prý nemohl okamžitě uvést na pravou míru spekulace médií o počtech poslanců- pašeráků a hodnotě zboží, které si měli bez proclení dovézt z ciziny.

Sedm, deset, dvanáct a nakonec šestnáct

Celá aféra začala koncem května zprávou v Mladé frontě Dnes, podle níž „nejmenovaný významný činitel generálního ředitelství cel potvrdil, že případů, kdy poslanci bezcelně prováželi zboží, bylo téměř sto“. Poslanci prý s odvoláním na svoji imunitu odmítli zaplatit clo a takto - mimo jiné - do…