Roger a Bill

Roger a Bill

Také Clinton má nezdárného bratra

Hranice mezi osobním a veřejným životem se americké politice dokonale zamlžila. Během kampaně učinil Clinton své těžké začátky součástí volební mytologie: vlastního otce nepoznal, nevlastní otec byl alkoholik a ovdovělá matka musela pracovat jako zdravotní sestra, aby ho mohla vychovat a vydržovat na školách. V jedné z předvolebních debat uvedl v odpovědi na otázku po svých názorech na protidrogovou politiku jako příklad svého nevlastního bratra, který se s drogami potýká po celý život. Dobře to zapadlo do volebních sloganů o muži, „přicházejícím z města jménem Naděje (Hope)“, což sice není tak docela Clintonovo rodiště, ale název je to vskutku pitoreskní.Zatímco Billa Clintona podnítily zřejmě rodinné těžkosti k tomu, aby se stal ve dvaatřiceti vůbec nejmladším guvernérem státu v dějinách USA a v šestačtyřiceti prezidentem, život jeho bratra Rogera se vyvíjel úplně jinak. Rogerovi, synovi prezidentova nevlastního otce - alkoholika, je dnes třicet šest. Poté, co nedokončil vysokou školu, protloukal se jak se dalo v různých bezperspektivních zaměstnáních. Začal hrát po nočních klubech a dostal se do závislosti na kokainu. V roce 1984 byl zatčen při protidrogovém zátahu, který nařídil Bill, v té době již guvernér státu Arkansas. Odsoudili ho ke dvěma letům vězení, z nichž si odseděl rok. Navštěvoval protidrogovou terapii, přestěhoval se do Hollywoodu, zase začal brát kokain , znovu se z toho dostal a nyní…