Miloševič v ofenzívě
Svět tiše akceptoval srbského prezidenta
Bouřlivé události v Bělehradě z počátku června prakticky potvrdily klíčové postavení srbského prezidenta Slobodana Miloševiče nejen v srbsko-černohorské Jugoslávii (Jugoslávská svazová republika, JSR), ale vůbec v celé balkánské krizi. Zdá se totiž, že právě tato úloha mu byla přidělena v hlavních světových metropolích - v naději, že Miloševič pomůže neschopnému mezinárodnímu společenství najít alespoň trochu přijatelné východisko výměnou za tichý souhlas s jeho vládou.Jak jinak si lze vysvětlit Miloševičovu nečekanou ofenzívu vůči politickým protivníkům, jeho náhlou odvahu sesadit umírněnějšího a pro svět přijatelnějšího prezidenta JSR Dobricu Čosiče a velmi brutálně potlačit spontánní protesty v centru Bělehradu? A jak jinak pohlížet na očividně liknavou a poměrně slabou reakci představitelů „demokratického světa“? Přitom výměna prezidenta rozhodně neodpovídala představám o fungování demokracie v právním státě a při potlačování protestů - či spíše zastrašování obyvatelstva - směřovala zcela zbytečná hrubost policie nejenom proti demonstrantům, ale i vůči novinářům, opozičním poslancům i samotnému předákovi opozice Vuku Draškovičovi.
„V zájmu nastolení míru“
V květnu se Miloševičovi podařilo zapůsobit na svět halasným, ale bezvýsledným tlakem na bosenské Srby, aby přijali sporný mírový plán Cyruse Vance a Davida Owena pro Bosnu a Hercegovinu. Toto úsilí jistě nebylo projevem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu