Respektování: kolektivní vina Čechů a sudetských Němců

Respektování: kolektivní vina Čechů a sudetských Němců

Vážená redakce,poslední televizní Respektování ukázalo rozdíl v pohledu Němců, přesněji Sudetoněmeckého landsmanšaftu, a Čechů na otázky odsunu. Ráda bych viděla v panu Posseltovi posla nové Panevropy, ale jak z diskuse vyplynulo, situace je složitější. K jejímu zjednodušení nepřispělo, že byl konfrontován převážně s lidmi až o dvě generace staršími, kteří měli přímou životní zkušenost s obdobím válečným i poválečným. Jako vždy při podobných setkáních i zde figuroval tolik odsuzovaný pojem kolektivní viny. Stalo se potřebou demokratické dimenze myšlení takové pojetí viny odmítat. Pojem kolektivní vina má však i takový rozměr, který by mohl vést k žádoucí katarzi na obou stranách. Jako morální pojem kolektivní vina nepochybně funguje. Tak jako platí manžel dluhy své manželky a naopak, jako ručí rodina za své děti do jejich dospělosti, jako je hrdé pracoviště nebo obec na své úspěšné členy, tak se stydí za zloděje a jiné nepoctivce, nehlásí se k nim a jejich jména zatajuje. Obě stránky tohoto chování jsou pádným důkazem o existenci pocitu nejen kolektivní hrdosti, ale i kolektivní viny. Ale je tu jeden důležitý rozdíl. Kolektivní vina existuje pro společnost, z níž zločinci vzešli. Pokud se společnost cítí kolektivně vinna, pak rozlišuje dobro a zlo a disponuje schopností podobným projevům zla čelit. Němci jsou tedy kolektivně vinni, ale už jen sami před sebou, pro ostatní národy existují jen konkrétní viny a…