Středoevropský závod egoismu

Středoevropský závod egoismu

Evropské společenství a visegrádská čtyřka

Ještě před necelým rokem probíhala v západních zemích vážná diskuse o budoucnosti Evropského společenství (ES). Bude prototypem globálního politického a hospodářského společenství s otevřenou strukturou - jak tomu chtěli např. Britové - nebo má být uzavřenou protekcionistickou supervelmocí s rozsáhlou vertikální strukturou podle francouzských představ? Podzimní otřesy evropského měnového systému a problémy s přijetím maastrichtské dohody v několika členských zemích ES nakonec rozhodly o vítězství první z variant. Pro země střední Evropy to znamená reálnou šanci na členství v ES. Bude však tato šance využita?

Přelud Visegrádu

Pro urychlení integrace s ES prostřednictvím vzájemné spolupráce v rámci regionu vytvořilo v únoru 1991 Česko-Slovensko, Maďarsko a Polsko tzv. visegrádskou skupinu. Málokdo však tehdy předpokládal, že pochybnosti o účelnosti takového kroku nakonec převládnou.Když prof.Zbigniew Brzezinsky přišel s myšlenkou vytvoření polsko-československé unie, bylo to v Budapešti interpretováno jako pakt, který má Maďarsku, „nejzpůsobilejšímu ze všech postkomunistických zemí“, zabránit v rychlém vstupu do ES. Po vzniku visegrádské trojky začaly pochybnosti sžírat Poláky: Varšavu sice tehdy zdobily plakáty s heslem „Havel na královský Wawel“, ale některé politiky soužily obavy, zda nejde o velmocenský pokus vytvořit jakousi nárazníkovou oblast mezi Sovětským…