Odkud se vzaly ty rány?
Podle statistiky zavraždí rodiče v České republice každý rok 50 dětí
U stovek dalších nezletilých lékaři odhalili „syndrom bitého dítěte“
„To nejde jen si tak mírnix týrnix udělat zákon. Zatím se ještě vůbec neví, kdo to celé rozpoutá.“ Tak odpověděla minulý týden Marie Běgusová z ministerstva zdravotnictví ČR na otázku, jak postoupily práce na návrhu zákona O ochraně dětí před týráním, zneužíváním a zanedbáváním.Přestože lékaři po takovém zákonu volají už delší čas a přesto, že jeho pracovní verze koluje v odborných kruzích od loňského podzimu, jen svatý zápal pro věc zřejmě nestačí. Diskuse „meziresortního týmu“, kterou speciálně pro trýzněné děti sestavili na ministerstvu zdravotnictví v říjnu 1992, uvízla na mrtvém bodě. Během své zatím poslední schůze před vánocemi řešil tým jedinou otázku: která instituce vlastně zákon předloží a bude za ním stát? Odpověď stále není jasná. Podle dr.Běgusové se věci začnou hýbat až po setkání právnických expertů ze zúčastněných ministerstev - zdravotnictví, práce, školství a vnitra. Tato schůzka je plánovaná údajně na konec ledna.
Trpká příchuť ráje
Mnozí lidé pokládají dětství, nikoliv třeba zrovna své, ale dětství obecně, za blaženou dobu života. Za věk jasných barev, bohatě naplněných zvuků, nevšedních tvarů a jevů, z nichž i ty nejbanálnější mají přitažlivost tajemství. Dětskou duši pokládáme za bezelstnou, nezkaženou ještě budoucím pokušením. Nepochybujeme, že i ona…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu