Záhada hlavolamu

Záhada hlavolamu

Rychlé šípy zahanbeny Bratrstvem kočičí pracky

Losna porazil Mažňáka v boji o Velkého Vonta. Vontská rada zpívá svou píseň. Zpívají i Vontové před kostelem, kde Rada zasedala a posuzovala kandidáty. V kostele i před ním to vypadá jak na srazu nějakého tajného bratrstva, hodného tak Ecova románu Foucaultovo kyvadlo. Tohle ponuré bručení zasvěcených že je ona stínadelská píseň, kterou podle Foglara Vontové zpívali „nadšeně a halasně“? Tahle ponurá, mysticky vyhlížející sešlost s ohni má být onen „radostný hluk a zpěv“? Režisér filmu Záhada hlavolamu Petr Kotek by se mohl zdržet prohlášení, že se snažil o co nejvěrnější převedení Foglarova románu na plátno. Je to věrnost zdánlivá.

Úděl

„Mám pocit zásadního životního ovlivnění knížkami Jaroslava Foglara. Začal jsem je číst asi v sedmi letech, okamžitě jsem jim propadl a dobrých patnáct let už vím, že jednou natočím o Rychlých šípech film. Teď se to konečně stalo,“ prohlásil v jednom rozhovoru absolvent dokumentaristiky (1990) Petr Kotek (1963) a zřejmě to myslel vážně, neboť v jiném rozhovoru to potvrdil ještě razantněji: na nápad natočit Záhadu hlavolamu přišel někdy v devíti letech, tatínek mu to odsouhlasil, „takže jsem na tom začal systematicky pracovat“. Kotkovi je Foglar údělem. Natočil o něm dokument Cesty za modrým světlem II. To, že předloni získal od ministerstva kultury filmový grant ve výši šest miliónů korun (celkové náklady na Záhadu hlavolamu jsou okolo 18…