V Čechách nejsou lidi

Nezaměstnanost je dozajista neblahým fenoménem, ale na druhou stranu je známo, že začíná vytvářet zhoubné společenské tlaky až od určité hranice. V učebnicové ekonomii je uváděn pojem „přirozená míra nezaměstnanosti“. V našich podmínkách je ale lhostejné, zda světoví ekonomové tuto přirozenou míru nacházejí na úrovni 4 či 6%. Jisté je, že míra nezaměstnanosti, jakou můžeme pozorovat u nás, je ve srovnání se západní Evropu neuvěřitelně nízká. Nižší hodnotou se může pochlubit jen Lucembursko (1,9%). Tento fakt není snadno a jednoznačně vysvětlitelný. Je totiž velmi problematické oddělit od sebe působení různých vlivů, které se navíc v jednotlivých regionech různě mísí. V únoru a březnu u nás nezaměstnanost dále poklesla. Fakt, že je to v absolutním rozporu s evropským vývojem, není však paradoxem jediným.Nezaměstnanost do Čech vstoupila ruku v ruce se zahájením reformy. Její příčiny byly ale v roce 1990 jinde než v tržním chování ekonomických subjektů. Šlo spíše o institucionální než systematické změny. Nicméně již tehdy byly položeny základy mnohých trendů přetrvávajících dodnes. Např. více než 30% nezaměstnaných pocházelo ze Severomoravského kraje; v jednotlivých regionech přetrvávaly rozdíly v profesní struktuře nezaměstnaných a v Praze bylo více než 50% nezaměstnaných z celkového počtu z řad nedělnických kategorií, což nesporně souviselo především s politicko-organizačními změnami. Naopak v Severomoravském kraji byli postiženi zejména pracovníci dělnických kategorií…