Dopisy

Jen strčit do trouby a sníst

Díky za článek Petra Holuba a Jana Brabce o učebnicích na základních školách. I moje děti se učí podle těch, ve kterých je instituce, jež iniciovala, organizovala a řídila zločiny, prezentována jako pozitivní státotvorná síla. Proto když můj syn před pár týdny přišel ze školy s novou učebnicí vlastivědy pro 4.třídy ZŠ vydanou nakladatelstvím Fortuna a schválenou MŠ dne 14.10.1992, považovala jsem to za významnou událost. Jen do chvíle, kdy jsem si v ní začala číst.Na rozdíl od své socialistické předchůdkyně obsahuje nová kniha konstatování o zásadním významu, jenž pro náš národ znamenalo přijetí křesťanství. Jinak je ovšem převážná část dějepisného učiva podávána v původním zakrnělém nejedlovsko-jiráskovském stylu.Nejnápadněji v celé učebnici působí výměna matičky Strany za tatíčka Masaryka, který byl „čestný, poctivý, přímý, vytrvalý, pracovitý, moudrý a k lidem přívětivý…“, snažil se, „aby se lidé navzájem chápali, uměli si vyhovět, dovedli si porozumět, ve všem si pomáhali“ a také "denně cvičil a otužoval se…"Co se nezměnilo, je nahodile absurdní výběr informací bez ohledu na jejich důležitost a funkčnost. Na náměstí v Poděbradech je socha Jiřího z Poděbrad, na vrcholu Radhoště stojí socha pohanského boha Radegasta. Několikrát je připomínána bájná kněžna Libuše, nezapomíná se na Kroka, Tetu, Kazi, Bivoje, ale o sv.Václavovi, ani jeho pomníku na Václavském náměstí nikde ani slůvko. Chodům - strážcům hranic - je věnována…