Poslední slovo má občan
Rakousko ve víru evropské integrace
Již něco přes dva měsíce vede oficiální rakouská delegace v Bruselu rozhovory o možném vstupu země do ES. Přesto, že Rakousko je tak pevně jako snad žádný jiný z členských států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) svázáno s evropskou dvanáctkou, nejsou jednání pouhou formalitou. Existuje totiž několik priorit, které musí delegace a vláda ve Vídni respektovat, chtějí-li, aby ústavou předepsané referendum dopadlo příznivě.První průzkumy veřejného mínění provedené po začátku bruselských jednání hned naznačily, o co rakouským občanům nejvíce půjde. Je překvapující, že jim neleží na srdci ani tak zachování vysokých ekologických standardů nebo smlouvy s ES o tranzitní přepravě jako spíše zachování neutrality a anonymity bankovních kont.
Neutralita znovu nalezená
Když se v polovině roku 1989 vídeňská vláda rozhodla podat oficiální žádost o členství v ES, kladla (asi především pro uklidnění tehdejšího Sovětského svazu) na zachování neutrality zvlášť silný důraz. Nemohla tenkrát přirozeně tušit, že o několik měsíců později padne železná opona a že další lpění na neutralitě ztratí svůj hlavní důvod. Toto stanovisko koneckonců nejlépe doložili Švédové. Když stockholmská vláda podávala v roce 1991 přihlášku do ES, nepadlo v její důvodové zprávě o neutralitě ani slůvko. Rakousko se tehdy ocitlo zdánlivě v izolaci, protože se dalo očekávat, že švédský přístup bude inspirovat další…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
