Týdeník The Economist o střední a východní Evropě: tentokrát nepřesně, i když s notnou dávkou optimismu
Týdeník The Economist o střední a východní Evropě: tentokrát nepřesně, i když s notnou dávkou optimismu
Nové demokracie jsou zatím křehké. Semiautoritativní režimy se maskují jako demokracie v Srbsku a Rumunsku. Československo se rozpadlo bez ohledu na jasný nesouhlas veřejnosti v obou částech země.Podobná tvrzení najdeme v letošním desátém čísle uznávaného britského týdeníku The Economist, který je nepostradatelným zdrojem informací pro investory a obchodníky prakticky na celém světě. Čtrnáctistránková analýza politického a ekonomického vývoje v zemích střední a východní Evropy se soustředí především na Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko, ale občas se rozmáchne poněkud šířeji: do Bulharska, Rumunska, několikrát i na Litvu a do Albánie. A právě v tom je asi největší slabina jinak vcelku optimistického rozboru.
Demokracie zapouští kořeny
Srovnatelně velký prostor věnoval tento časopis střední Evropě naposledy koncem roku 1991. Jde tedy svého druhu o událost a text zásadní důležitosti. Právě proto zamrzí jak zbytečné srovnávání nesrovnatelného, tak některé špatné statistické údaje. Úvodní, politická část analýzy se táže, zda demokracie zapustila kořeny. V jednom hmoždíři mísí článek všechno a všechny: od Litvy, přes Českou republiku až po Albánii. Jde přesně o ta srovnání, kterým se země Visegrádské čtyřky celkem pochopitelně brání: pokud spolu například Albánie a Maďarsko měly někdy něco společného, tak je to pouze fakt, že v obou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu