"Bordýlek
Po srpnu 1968 se tzv. konsolidace zřetelně projevila i v rockové muzice. Podstatná část hudební scény spolkla slzy a s více či méně zaťatými zuby pokračovala ve veřejném vystupování. Plastici se - po neúspěšných pokusech o získání tzv. „přehrávek“ čili oficiálního povolení k veřejnému vystupování - přesunuli z pódií do „podzemí“: vystupovali jen občas, na akcích nehudebních (svatba, happening, obojí dohromady atd.). Kolem PPU se vytvořilo širší seskupení lidí všemožných profesí, zručností i umů - rodila se alternativní či paralelní kulturní scéna. Spojením nekonformní hudby, nekonformního myšlení, nekonformních lidí plus sílící zájem StB o paralelní hudební život, jehož byli Plastici ne jediným, ale hlavním představitelem, se začal rodit fenomén „Plastici“. Šeptaná propaganda, v hospodách vyprávění a - především - StB inscenovaný proces s „Plastiky“ nejen dobudovaly legendu PPU. Ta plus následná kampaň, v níž se na obranu Plastiků postavily významné osobnosti disentu, proměnily do té doby paralelní kulturní sdružení v politický fenomén.
Nedůstojný dokument
V „sebraných spisech“ PPU vydaných Globusem najde posluchač takřka všechno - výběr nahrávek provedl Mejla Hlavsa. V tomto vesmíru je pravděpodobně málokdo kompetentnější. Zasvěcencovo ucho ovšem marně čeká, že uslyší jednu z nejslavnějších (i nejlepších) nahrávek Plastiků - písničku „Podivuhodný mandarín“. Chybí i skladba „Slovo má buben“, která je na prvním vydání alba „Vésti koně“.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu