
Cílem je kompromis
Rusko se potýká s krizí moci


Uvykli jsme již skutečnosti, že vše, co se v posledních měsících v Rusku odehrává, je v té či oné míře světodějné a dotýká se budoucnosti celého světa, přinejmenším však Evropy. V Rusku stále přetrvává krize moci, nesoulad mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, veskrze ambivalentní vztah k hospodářským reformám, ale i nejistota, zda si Ruská federace vůbec zachová svou celistvost. Představa, že 8.mimořádný sjezd ruských poslanců (superparlament) je navzdory vlastní „mimořádnosti“ něčím skutečně epochálním, však poněkud zavádí.
Jde o civilizovaný stát
Výkonná moc, tedy prezident Jelcin a vláda, a moc zákonodárná, reprezentovaná parlamentem, nad ním stojícím superparlamentem (sjezdem) a mistrem politické intriky Ruslanem Chasbulatovem, se nemohly smířit nejméně ze dvou důvodů. Jelcin, navzdory všem zvláštnostem ruské reality, byl do své funkce zvolen demokraticky, zatímco parlament - a tím spíše pak sjezd - zahrnuje v převážné většině frekventanty starého systému. Druhým hlediskem je vztah Západu k oběma subjektům moci. Anonymní a beztvará masa sjezdu (a do jisté míry i parlamentu v jeho současné podobě) nemůže být odpovídajícím partnerem pro Západ, uvyklý zcela konkrétní a adresné odpovědnosti těch, v jejichž rukou leží politická rozhodnutí. Naproti tomu prezident Jelcin zůstává přes všechny své chyby a nedostatky i „stabilní vratkost“ svého postavení zárukou toho, že ekonomická pomoc Rusku…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu