Směr západozápad
Zatím byly formulovány dvě alternativy české zahraniční politiky: jedna byla nazvána západozápadní, druhá středoevropská. Prioritou západní alternativy je vstup do ES a NATO. Hlavním cílem středoevropské je „nové uspořádání středoevropského prostoru“. Ani jedna z těchto koncepcí již nepočítá s Evropou „od Atlantiku po Ural“.Problém středoevropské politiky spočívá v tom, že kromě geografického vymezení neumíme říci, co vlastně je střední Evropa. Neexistuje středoevropská ekonomika, středoevropská bezpečnostní politika, ani středoevropská identita. Na jedné z nespočetných konferencí na toto téma byl vysloven názor: „Střední Evropu držela pohromadě německy psaná a mluvená kultura a Židé.“ Dnes je obojí minulostí: a to poslední, na čem jsou Středoevropané schopni se dohodnout, je společná bezkonfliktní interpretace minulosti. Pokoušet se po rozpadu Československa vracet ke středoevropské identitě by byla pro Čechy nebezpečná pošetilost: zánik ČSFR je pro nás i zánikem možnosti společného středoevropského osudu.
Návrat k imperiálnímu myšlení
Nedůvěra vůči možnosti středoevropské integrace je podložena jak historickou zkušeností, tak i našimi posledními traumatickými zážitky. Není s kým a není proč se ve střední Evropě integrovat. Společná zkušenost, kterou mají země visegrádské skupiny s komunismem, také nemůže být integračním momentem. Komunismus dokázal lidi rozdělovat a v nejlepším případě spojovat v odporu vůči sobě. Vývoj v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu