Zákon, který nic neřeší

Zákon, který nic neřeší

Intendant nepřemůže monopol televizního zpravodajství

Krátce před koncem roku schválila Česká národní rada zákon o některých podmínkách rozhlasového a televizního vysílání. Stalo se tak po několikaměsíční prodlevě, kdy jeho hotový návrh ležel v šuplících české vlády i parlamentu. Přitom pro Československou, ale především Českou televizi byl podmínkou k přípravě budoucí struktury vysílání zpravodajských pořadů. V debatě kolem návrhu zákona šlo o dvě základní otázky: kolik vysílacích kanálů má být privatizováno a jak zachovat nebo pokud možno ještě zvýšit pestrost televizního zpravodajství, o kterou se dosud do jisté míry starala konkurence mezi českou a československou redakcí zpravodajství. V návrhu zákona měli odlišnost programu a zpravodajství zajišťovat Radou České televize zvolení intendanti, kteří by na všech kanálech byli jakýmisi programovými řediteli odpovědnými Radě.

Omyl opozice

Během rozpravy neprošel pozměňovací návrh KDU-ČSL, která se spolu s opozicí snažila o přidělení dvou ze tří stávajících kanálů do trvalé správy České televizi. Ostatní strany koalice ale trvaly na maximální privatizaci vysílání, a proto v závěrečném hlasování poslanci zákon neschválili. Ti, kdo hlasovali proti, si vzápětí uvědomili svou chybu. Majetek federální televize by bez zákona nebylo možno převést na televizi českou, která bez něj není schopna vysílat zpravodajství. Navíc by k pozůstalosti Československé televize dostala…