Reklamu zaplatí akcionáři

Již čtrnáct dní si občané mohou na všech poštách objednávat akcie Investičních privatizačních fondů. Mnozí tak činí. Ti hloupější se za příslib několika obrázků s panem Smetanou - nebo i za tisícikorunu okamžité „zálohy“ - zavazují svou kupónovou knížku do roka a do dne prodat. Za cenu, která je malým zlomkem budoucí tržní hodnoty akcií, jež mohou získat natrvalo.

Nejfondovatější fond

Většina občanů stojí dnes poprvé v životě před podnikatelským rozhodnutím. Rozhodnout se musejí sami. Dříve to za ně dělala strana a vláda, která vždy věděla, co je pro blaho občana nejlepší. Spočítáme-li za uplynulé dva měsíce všechny ty stránky inzerce ve všech časopisech, přiblížíme se k částce jedné miliardy, kterou už tahle kampaň stála. A patrně ještě stát bude. Přemýšlivého občana napadnou jistě nejméně dvě otázky:

1. Kdo celou tu reklamní kampaň zaplatí?

Odpověď je celkem snadná: ti, kdo svůj kupón některému z IPF svěří. O tuto částku se totiž sníží jejich podíl na dividendách, které IPF odčerpají z podniků, jejichž akcie získají. Pokud si IPF na reklamu vypůjčily, přibudou k těmto nákladům i úroky z úvěru. A samozřejmě i poplatek za správu fondu, který si naúčtuje jeho zakladatel. Pokud reklamní kampaň platí naše banky na úkor zisku, doplácejí na to všichni občané: odvod ze zisku bank bude chybět ve státním rozpočtu.

2. Proč IPF tolik usilují o získání každého kupónu?

Rozhodně ne proto, že by jim…