Nepohodlný Jestřáb

Podplukovník Mile Dedakovič, svými vojáky zvaný Jestřáb, velel 90 dnů obráncům Vukovaru, kteří vzdorovali přesile federální armády a srbských četniků. Několik dnů před pádem města Jestřáb Vukovar opustil, aby sehnal nezbytnou pomoc, kterou podle jeho názoru záhřebské velení odpíralo. Záhy se však objevily pochybnosti, zda Jestřáb z Vukovaru neutekl, aby se zachránil, a nenechal tak své bojovníky a civilní obyvatelstvo jejich osudu.

Dodnes není jasné, co se ve městě v posledních dnech před jeho pádem vlastně odehrálo.

Tanky jsme zvládli bez problémů

Jak jste organizovali obranu Vukovaru?

Obrana byla řízena koordinovaně. To pokládám za nejdůležitější. Každá ozbrojená složka, Chorvatská policie, garda i záložáci byli pod mým velením. Vukovar bránilo celkem 1.800 mužů. Bez mého souhlasu nebo rozkazu nepodnikal nikdo větší akce. Ne že bych byl nejchytřejší, ale měl jsem nejlepší a nejčerstvější informace. Proto jsem mohl nejúčinněji velet. Největší důraz jsem kladl na použití děl a minometů: vojáci je bez mého souhlasu nesměli použít. Souřadnice nepřátelských objektů jsem dostal od průzkumníků; bez nich bychom stříleli naslepo. Střeliva jsme měli málo, ale díky průzkumníkům jsme dosáhli slušných úspěchů.

Neměl jsem bohužel žádné záložní síly. Ve válce musí velitel disponovat rezervami, které by mohl v případě potřeby nasadit. Měl jsem pouze jednu protitankovou četu. Ti kluci byli pořád v pohybu: když…