Jste evidován, odejděte

Jako vedoucí katedry sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy jsem přirozeně souhlasil se svou lustrací. Měl jsem při tom svíravé pocity, ale nebál jsem se. Po dvou měsících mi bylo doručeno osvědčení FMV, že jsem „evidován jako osoba uvedená v par.2, odst.1, písm. c) zákona číslo 451/1991 Sb.“. Dopis jsem otevřel nic netuše v přítomnosti své ženy a patnáctileté dcery. Asi dvě minuty jsem nic nechápal. Pak přišlo ohromení.

Naštěstí jsem doma našel Lidové noviny s lustračním zákonem. Z textu jsem zjistil, co řada čísel, zkratek a písmen znamená: jsem evidován jako „vědomý spolupracovník Státní bezpečnosti“. A toto osvědčení musím do 30 dnů odevzdat svému zaměstnavateli.

V hlavě se mi začaly honit katastrofické vize - vyhodí mě z fakulty nebo raději půjdu sám, abych studenty nezatěžoval svým případem, celý život budu nedůvěřivým lidem do omrzení vysvětlovat, že jsem nebyl fízl, apod. Zároveň jsem si pořád opakoval, že to přece není možné, že někde vznikl omyl a všechno se vysvětlí. Podobné stavy rozpolcenosti zažívají matky, když jim lékař oznámí, že jejich děti mají maligní nádorové onemocnění - „rakovinu“. Na dětské onkologii jsem je slýchal denně. Bylo mi jasné, že do mého života natrvalo vstoupila sociální havárie.

Jak jsem se stal kandidátem tajné spolupráce

Když jsme na začátku 80.let ve Sportpropagu sestavovali prognózu tělesné výchovy, zadali jsme vědomě zpracování historické studie historikům-chartistům. Pak…