Kam míří bývalá Jugoslávie
Na Balkáně probíhá válka, ale i parlamentní boj
Srbsko v kleštích sankcí
Srbská ekonomika, zejména textilní průmysl, stavebnictví a zemědělství, dosáhla vrcholné poválečné úrovně v letech 1985–90. Hospodářská situace se však drasticky změnila po kolapsu federálního trhu a rozpadu Jugoslávie. Nejprve byl postižen kovodělný průmysl: například srbské automobilky ztratily dodavatele součástek z Chorvatska a Slovinska. Když vypukla válka, mnohé továrny se přeorientovaly na válečnou výrobu a z trhu začaly mizet jednotlivé výrobky, neboť se přestaly vyrábět. Stupňující se hospodářský chaos vyvrcholil po uvalení sankcí OSN na Srbsko a Černou Horu.
Schází palivo a teplo
Před uvalením sankcí Srbsko produkovalo 20% potřebného zemního plynu a ropy a zbývajících 80% dováželo z Ruska a Blízkého východu. Výpadek čtyř pětin energetických surovin vedl k odstavování továren ve všech průmyslových odvětvích a k omezení dopravy, včetně městské, o 60%. Následky dopadají i na školy, nemocnice a mateřské školky, v nichž se topí velmi málo, pokud vůbec.Velké problémy má zemědělství jako celek i jednotliví rolníci: nemohou převážet a vyvážet své výrobky, ani zorat půdu k setí. Nezaměstnanost dosáhla 50%, inflace roste o 40 až 50% měsíčně a národní hospodářství, které je beztak v troskách, zatěžuje i skutečnost, že v Srbsku momentálně pobývá přes 600.000 válečných uprchlíků.
Vše hraje pro nacionalisty
Politická situace…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu