Kosovské ticho

Kosovské ticho

Bělehrad, Priština i Tirana vyčkávají

V Kosovu dnes sice neteče krev, ale situace zůstává napjatá. V polovině října vyvrcholil několikaměsíční albánský bojkot místních škol. Ačkoliv vyjednavači Cyrus Vance a David Owen dohodli koncem měsíce otevření základních škol s výukou v albánštině, zdaleka není rozhodnuto. Příčinou albánského protestu byla výuka podle srbských osnov, což znamená - srbská historie, srbská hudební výchova, srbská literatura. Všechny střední školy, univerzita a dvacet osm základních škol zely vpodstatě prázdnotou a albánské vyučování probíhalo většinou v soukromých bytech.

Nerozptylovat síly

Na pondělí 12.října je plánována celonárodní protestní manifestace školáků a jejich rodičů - každý před svou školou. Další dny se má vše opakovat. Hlavní akt probíhá v centru Prištiny před budovou univerzity a nejsou tam jen studenti a rodiče. Podle bělehradské televize se na náměstí tísní přes 50.000, podle mého odhadu snad i více demonstrantů všech sociálních vrstev i generací. Dav burácí „škola!“ a „univerzita!“, jakmile se však ozve „demokracie!“, pořadatelé se ohradí: to ne, až jindy. Albánci se snaží zaměřovat své akce jednoúčelově, nerozptylovat síly.Posléze se k organizátorům protlačí dva důstojníci srbské policie. Po krátkém vyjednávání se dav nejprve rozptýlí, ale pak vyrazí hlavním prištinským bulvárem. Tam už stojí speciální jednotka v přilbách, neprůstřelných vestách, s připravenými vodními děly a…