Problémy s občanstvím

Problémy s občanstvím

Česko-slovenská dohoda nepočítá s komplikacemi

S rozpadem státu přibudou občanům obou republik starosti spojené s novým občanstvím. Jaká práva a jaké občanství budou mít Slováci žijící v českých zemích? A jak to bude s těmi, kteří sem dojíždějí pouze za prací? Odpověď na podobné otázky mělo dát jednání obou vlád v Javorině. I když došlo k podepsání smlouvy, problém vyřešen není - konečné slovo budou mít republikové parlamenty.Veřejnost se v této záležitosti zatím příliš neorientuje. Podle úředníků českého ministerstva vnitra si lidé často pletou už základní pojmy - národnost a občanství (státní příslušnost). Zatímco občanství lze za život změnit třeba i několikrát, národnost má každý jen jednu. Například Maďaři na jihu Slovenska měli vždy maďarskou národnost - a budou ji mít i po rozdělení státu. Změní se jim ovšem občanství: místo československého budou mít slovenské.Každému jedinci z třistatisícové slovenské menšiny žijící v českých zemích zůstane slovenská národnost. Jiné to bude s občanstvím - ale to se už musíme podívat na některé body smlouvy mezi českou a slovenskou vládou.

Někteří zůstanou Čechoslováky

Politickým reprezentacím se nepodařilo uzavřít dohodu, která by problém státní příslušnosti a práv občanů v jednotlivých republikách sjednocovala.Slováci ustoupili jen nepatrně ze své původní představy o jakémsi unijním občanství: podle jejich představ by jak obyvatelé Slovenska, tak českých zemí měli mít…